Jdi na obsah Jdi na menu

14. Šela marathon

4. 5. 2013

Pro Milka je účast na dalším ročníku Šelamaratonu již téměř povinností. Patří k nezbytnému „inventáři“ a já se rozhodl, že letos pojedu taky.  Je to již 14. ročník! Není mým zvykem jet tak daleko jen kvůli „pár“ kilákům, tak se automaticky hlásím na dlouhou – 91 km. Když už platit, jet, užívat si (nevím, zda letos to je to pravé slovo), tak pořádně dlouho! O počasí nemá smysl ani moc psát, prostě nějaké je a musím se s tím popasovat. Nohy celkem v pohodě rozjetý, zadek osezenej, tak se pět minut před startem řadím skoro nakonec druhý vlny. Dnes to nebude o závodu, dnes to bude o morálce.

Rozhlížím se okolo sebe a první co mne upoutá je, že je méně závodníků – kolem pětistovky. Na krátké jakbysmet a na crossu jen asi sedmdesátka. Tak to mám Birne skoro v kapse. 3,2,1, start – vyrážíme na prvních pár kilometrů po asfaltu, pak nájezd do terénu, první špunt, než si všichni uvědomí, že dnes se kalužím nemá smysl vyhýbat, první stoupání. Přemýšlím, zda se mi po tom stýskalo, či nikoliv. Ale dal jsem se na to, tak bojuju. Raději se držím zpátky.

Za Hlinskem jsem poprvé v terénu. Po předešlých deštích je země jak houba a tak kupodivu nejrychleji se jede po trávě. Za Hlinskem nás sám Aleš Procházka – guru tohoto závodu – upozorňuje na uzavřenou závoru. Díky. A už je tu první lesní pěšina a s ní mokré kořeny, kameny, bláto.  Tak dnes to bude bolet. Začíná to být maso, řetěz se mi lepí na prostřední placku, semotamo se i zasekne. Ale stejně se tlačí, tak ho nepotřebuji.
Zubr výjezdovou prémii na mokrém podkladu ani nezkouším.  Další výjezd už dávám i díky povzbuzování našich a i ostatních fandů. Průjezd i objezd hradem je na kochačku. Pak sjezd pro fotografy a kteří naštěstí nezachytili můj pád o pár metrů dál.

selamaraton2013_004.jpg

Největší maso začíná za Helfštýnem. Na výběr je buď cesta přes kamenité pole nebo potokem nebo blátem. Následují průjezdy napříč několika rýhami vyplněným mazlavým blatíčkem a listím. Fajnová kombinace. Tady se fakt ukáže, jak jsem na tom.  Tělo dobrý, kolo nic moc. Řetěz fakt nejede, jak by měl. Dojíždí mne Luboš z cyklolas.cz a kvůli mé nefunkční technice mi ihned ujíždí. Občerstvovačka u Hubera a okolní rychlé cesty mne dostávají  do větší psychické pohody. Ovšem ne na moc dlouho, protože trail okolo potoka Krkavce do Zbrašova je fakt očistec, po kterém jsem všechno jen né čistý!
Tady fakt trpím, Je to asi na mne vidět, protože mne hlasitě fandové povzbuzují a dokonce popostrkují. Díky. Už se nemůžu dočkat bufetu v Rybářích. Naštěstí je zde myčka, servis, dostatek jídla. Myjí, mažu, jím a piju. Dávám si na čas. Jestli následující pasáže budou tak mokré jako v roce 2010 – končím. Nejsou. Nevím, zda bohudík nebo bohužel, ale jedu dál. No však jsem se taky osvěžil pár délkami v jedné hodně prostorné kaluži za Slavičínem.
Už mne čeká jen poslední těžký výjezd do Uhřínova. Naštěstí nejedu sám a kolo díky servisu šlape, tak to není taková depka. Občerstvačka na 58 kiláku v Uhřínově je pro mne takovou nepsanou metou – odtud vím, že už to dám.  Zde se střídají velmi rychlé pasáže, které mne baví, s pár kopci. Jedním z nich je Peklo – 4 kilometry stoupání. Ale s tím je již moje hlava srovnaná. Zde se ukazuje, že na trati je opravdu méně závodníků. Moje skóre se nemění. Nikoho nepředjíždím, nikdo nepředjíždí mne. Pohoda. Mým cílem je dojet do Slavičína, kde je poslední jídlo. Panuje zde neskutečná pohoda, všichni usměvaví, dobře naladění, koláčků hafo. Holky mne lákají na masáže, což kvůli množství vrstev odmítám. Ale nálada je hned lepší, tak vyrážím na stíhací jízdu slovenského tandemu, se kterým se celou dobu míjím. Kluci do toho ale šlapou neskutečně, a tak ani v následném dlouhém a technicky náročném sjezdu nejsem schopen jen předjet. Smekám! V takovém kalupu, na takovém povrchu ve dvou – no nechápu!

selamaraton2013_010.jpg

Na osmdesátém v Lučce už mám pocit, že to mám za pár. Dávám do toho vše co mám, chystám se na závěrečný výstup. 3 kiláčky na hrad jsou kruté.  Kilometr před cílem vidím před sebou Luboše. Promiň, Lubo, to se musím hecnout. Bohužel se nechytá a tak do cíle dojíždím sám. V čase o více jak hodinu horším než je běžné, zablácený jako prase, o stavu kola ani nemluvě. Ale na Helfu již svítí sluníčko, dobří lidé kam se podívám, pivko, jídlo … už jsem zase pohodě a jsem rád, že jsem to dal! Bylo to těžký, ale super.
 
Výsledky 92 km
Pořadí Jméno Klub Čas
1. Pavel Boudný Česká Spořitelna 3:51:59.1
317. Dan Klimeš BBH Brno 6:50:56.0
Do cíle dojelo 432 závodníků z +- 500 startujících.
 

I Milek a Birne dojeli v pohodě, tak vlastně vše v cajku.
Výsledky 52 km (+-580 závodníků)
Pořadí Jméno Klub Čas
1.  Břetislav Rohel Bikestyle.cz 1:53:33.1
474. Milek Hrčka Dolní Žabiny 3:38:23.2

 

Výsledky 71km (66 závodníků)
Pořadí Jméno Klub Čas
1. Jiří Ježek D.A.S. - Duratec 2:22:29.6
23. Petr Hruška Brno 3:12:35.3

 Kompletní výsledky zde

 

Náhledy fotografií ze složky 14. Šelamaraton 2013