Jdi na obsah Jdi na menu

Jeseníky 2002 /Milek/

24. 8. 2002

ObrazekStejně jako vloni bylo centrum závodu v Karlově pod Pradědem u areálu lyžařských vleků Myšák. A stejně jako vloni jsem se nepřihlásil a zbaběle očekával, jaké bude počasí. Letos poprvé (a taky naposled) jsem absolvoval maraton bez svého bikového parťáka Dana a moc mě mrzí, že jsme se o mou radost nemohli podělit spolu přímo po závodě. No, snad někdy příště …
ObrazekPočasí nám tentokrát ukázalo svou druhou, tu příjemnější tvář. Oproti loňsku, kdy jsme se přihlašovali v pátek večer při svíčkách neboť bouřka způsobila déletrvající výpadek proudu, bylo letos krásně a po závodě jsme všichni nasadili kraťasy a užívali si pěkného dne.
Trať začínala táhlým stoupáním až nad Hvězdu, následoval sjezd tentokrát po lesní cestě, která letos byla hodna svého jména a nebylo to řečiště potoka jako při loňském ročníku. Stejně jako vloni jsem měl začátek pomalejší a tak po prvním výjezdu jsem se začal pomalu tlačit dopředu. Předjel jsem sousedku z parkoviště Marii Husákovou a na rozdíl od loňska jsem se občas pokochal pěknými výhledy na okolní krásnou krajinu. ObrazekNa první občerstvovačce, která byla po sjezdu části sjezdovky v centru závodu, jsem dostal od svého věrného doprovodu informaci, že Ivana Jaklová, sousedka z druhé strany zaparkovaného auta, je přede mnou asi 5 minut. To mě sportovně povzbudilo a na druhé občerstvovačce jsme se už potkali. Potom jsme si trošku zazávodili, Ivana byla rychlejší ve výjezdu, já zase ve sjezdu. Tato malá rivalita mě hnala pořád dopředu a určitě i Ivana má zásluhu na mém dobrém umístění.
ObrazekNakonec to dopadlo tak, že já skončil třetí, Ivana vyhrála ženy a Marie byla druhá. Takže jsme všichni sousedi z parkoviště skončili s pohárem. Ten byl večer na chalupě v Ondřejově naplněn šampaňským a oslavován společně se sousedy Mirkem a Janou, babičkou a dědou, no a samozřejmě Lenkou s Verdou.