Jdi na obsah Jdi na menu

Brněnská 50

30. 4. 2005

Brněnská 50

Pár dní před samotným závodem jsem s Jirkou projížděl trať. Takovou hrůzu, co nás čekala z Hlubůčku, si nedovedete představit. Po pár set metrech jsem měl záda vyklepaný, jako kdyby se mi po nich proběhlo stádo thajských masérek. Cesta byla tak strašně rozjetá od koňů, že opravdu poprvé v životě jsem na ty haj... nadával. Samozřejmě že ne na koně, ale na jejich řidiče!!! Nakonec se podařilo problém - aspoň částečně - odstranit upuštěním tlaku v pneumatikách, což jsem - aspoň částečně - kompenzoval přifouknutím vidlice. Tím bylo kolo vyladěno na závod.
Prezentace proběhla již tradičně v zastoupení Jirkou v pátek – prý bez větších problémů. Škoda jen, že nedošlo na slibovaná žlutá čísla se jmény, která pořadatel sliboval těm, kteří přispěli na „krtka“. Jeho nálepka byla jen slabou náplastí.
Na startu byla opět hojná účast (645 na naši trať, 840 celkem ve všech kategoriích) a počasíčko letos vyšlo lépe. Hned po startu byla připravena jediná změna na trase a ta spočívala v objetí runwaye. Startovní pole se tím trochu natáhlo, ale ještě než jsme opustili letiště, tak tachometr ukazoval 2 km v dosti šíleném tempu. Zbytek trasy již byl beze změn, snad jen že ubyla občerstvovačka nad Kuřimí.
Jelo se mi celkem dobře, cesta byla téměř vyschlá a těm pár blátivým úsekům se dalo vyhnout. První a naštěstí poslední problém nastal v prvním kole ve dlouhém sjezdu ke Kuřimi, kde za „tou“ (kdo jel, ví kterou myslím) kritickou zatáčkou stáli dva maníci, kteří se dávali dohromady po pádu. Při jejich objíždění mne jeden z nich neúmyslně hodil do šípkového keře. Takže jsme tam ležel jako želvička na zádech a snažil jsem se z těch ostnů vymotat. Mezitím jsem se dostatečně poškrábal a taky mne samozřejmě vzalo dost soupeřů. To byla jediná moje krizová situace na trati. Zbytek závodu jsme v podstatě nedělal již nic jiného, než že jsme doháněl a předjížděl své soupeře. Jo a taky zamykal vidlici. Snad poprvé v životě (kromě výjezdu na čeřínskou sjezdovku) jsem tuto vymoženost náležitě ocenil. Za vše snad vypovídá to, že jsme ve druhém kole více zamykal než řadil!
Vše šlo celkem hladce, sil bylo dost, takže jsem mohl začít finišovat již před posledním výjezdem na babu. Celkem o nic nešlo, dost jsme si to užíval a v cílové rovince jsem ještě předjel jedno pako sponzorované Saunou Freyových, které svou jízdou ohrožovalo závodící mládež. To bylo takové moje malé zadostiučinění. Můj cíl dát to pod tři (2:49:57,6) byl splněn i za předpokladu, že trať byla o kousíček delší. Milek proťal cílovou pásku ve 3:16:15,1 a Jirka v těsném závěsu v 3:24:10,7, tak jsme  byli všichni myslím spokojení. Pro úplnost jen dodávám, že první Svatopluk Janečka to dal za 2:06:31,9.
K dokonalosti celého dne ještě přispěla dobrá nálada našeho doprovodu, koupě „emháček“ snad pro půl Brna a taky večerní grilování.

 

Náhledy fotografií ze složky Brněnská 50

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář