Jdi na obsah Jdi na menu

Brněnská padesátka v novém

19. 5. 2007

ObrazekDlouho před závodem: počet startujících byl letos omezen na 600, tak s přihláškou neváhám a posílám ji dostatečně zavčas. Nakonec asi konkurence závodů zapracovala a bylo možné se přihlásit i na poslední chvíli, ale jistota je jistota. Naježdíno moc nemám, ale co se dá dělat.

Pátek před závodem: Zajíždíme se s Jirkou odprezentovat. Vše probíhá ve velkém hangáru, v naprosté pohodě, dostávám číslo (225), čip, tričko a fusky. Cejtím nohy a doufám, že se zítra rozjedou.

Sobota před závodem: Start je až v jedenást, tak si jdu protáhnout svaly s holkama do bazénu. Půlhodinová relaxace nemá chybu a pak vyrážíme všichni do Medlánek. Je krásný den, žádný stres, jsem sám se sebou vyrovnaný. Potkáváme se s Jirkou a Slávkem Kubánkem (takže tři Geodis dresy na startu), zdravíme se s Kamilem, Alešem a dalšíma. Zbývají 4 minuty do startu a my ještě v poklidném rozhovoru stojíme mimo startovní pole. To chce klíd!

ObrazekStart: Výstřelem z muškety nás odstartoval chlapík na historickém dřevěném kole a demonstrační jízdou  míříme do Mokré Hory, kde je teprve ostrý start. Dlouhé stoupání do Lelekovic a Ořešína a pak dál směrem k Útěchovu příjemně roztrhalo startovní pole. Vyhlížím si "svého" soupeře a v klidu šlapu. Nálada je výborná, ještě se vtipkuje. Hlídal jsem si tepovku, na nic jiného jsem jet nemohl! Jede se mně známým terénem, tak vím, co mne čeká a vychutnávám si to.

Trasa: Podjíždíme Útěchov. Čekal jsem po předešlých deštích mokřejší trať, ale po blátě ani památky. Zem byla moc vyprahlá. Pomalu se dostávám do tempa a okolo Vranova mi to šlape snad úplně samo. Za Vranovem se konečně udělá jasná skupinka, která víceméně vydrží celou trasu. Což je mi příjemné - nerad jezdím sám. U Vranova se napojujeme na úplně první B50 a po její trase sjíždíme k Šebrovu - první odpočinkový sjezd. Ale kdo neznal, musel pořádně brzdit, aby se do těch vraceček vešel.
ObrazekZa Šebrovem nás čekalo dlouhé předlouhé stoupání - asi 3 km. Pořád se musím krotit, abych se zbytečně neutavil. Vyjíždíme na vrchol, kde nás na třicátém kilometru čeká první občerstvovačka a za ní dlouhý sjezd. Má asi tři kolometry a polovina je asfalt a pak přichází první techničtější pasáž. Ale vše v pohodě a už sjíždíme do Černé Hory. Tady bych chtěl pochválit značení a organizaci trasy. Hodně oragnizátorů, vše dobře a viditelně značeno. Slabším článkem ovšem bylo publikum u tratě. Bylo jich hodně, ale ani jeden nepovzbudil. Asi to byla dost nuda na nás koukat!
V ČH občerstvovačka trochu zklamala, pití, pivo (jsem si nedal, byl jsem na sebe tvrdej) a něco jako perníky (možná z Pardubic). Ještěže jsme měl vlastní zásoby, tak jsem aspoň dolnil hořčík a vyrazil jsem dál. Průjezd ČH byl v pohodě a za ním nássedoval první výjezd na kašpárka. No jednou to přijít muselo. Pěkně mezi loukama, polní cesta na sluníčku - to se to šlapalo. Dojíždíme do Malé Lhoty, kde začíná nejhezčí pasáž tratě - okolo říčky Lubé. Pět brodů, dvě vyjeté koleje mezi loukama, prostě pohoda. Šlapu jak o život, urputně koukám před sebe a předjíždím jednoho soupeře za druhým. Teda do té doby než jsem zapíchnul přední kolo do posledního brodu. Ale ustál jsem to, tak frčím dál.
V Lažanech nás čeká asi 100 metrový úsek po státní silnici, ale opět je vše dobře zorganizováno a auta jsou zastavována. No a teď už to bude jenom horší. V nohách mám padesát a čekají men dvě dlouhá stoupání a pak ještě závěrečný výšlap na Babu. Takže dávám malou placku a šlapu. Opět mám skóre aktivní. Na občerstvačce dávám banám, pomeranč a doplňuji tekutiny a vyrážím. Jako dnes již potřetí míjím staršího pána, který s práznýma kapsama a jen s malým bidonem šlape jako o život. Z výledků zjišťuji, že je to Jiří Ševčík, kategorie M60+. To je ale dobrej drak!  Ze Šebrova k lelkovadlu to bylo na můj vkus až příliš pohodové a tak mi ještě zbylo trochu sil z kopce závodit. Dojíždíme do Lelekovic a za Českou odbočujeme směr Velká Baba!
To co následovalo, bylo jako rána palicí. Desetimetrová mez, které se nedala téměř ani vyjít - na křeče bylo zaděláno. Z tempa mne to rozhodilo tak, že už jsem nebyl schopen nic kloudného předvést. Naše skupinka se již roztrhala a teď už to bylo jen každý sám za sebe a se sebou. Ale dal jsem to bez ztráty kytičky, vše jsem ješitně vyšlapal a ještě i někoho předjel. Nakonec i ta část přes babu byla pěkná, byť hodně náročná.
Do cíle se tentokrát přijíždí z druhé strany a z kopce, což je velmi příjemné. Ještě na louce hecuji sebe i toho druhého, ale již nemám síly a úplně odpadám. Do cíle se téměř doploužím a vybírám si místečko, kam upadnu. První a poslední křeče ten den naštěstí rychle rozháním.

Cíl: A to už mi běží holky naproti - vzpomínám si na Katku Neumanovou, jak ji vítala dcerka v cíli a mám asi stejné pocity. Jsem unavený, ale spokojený. Byl to krásný, rychlý, nepříliš náročný závod, který se mi vydařil. Ležím s holkama na runwayi, koukám okolo sebe, láduji do sebe těstoviny, zapíjím pivem ... prostě pohoda jazz. Doporučuji všem a příští rok určitě vyrazím zase.

Výsledky:

Pořadí celkemPařadí kategorieJménoČas
1.1.Rybařík Ivan2:27:41.3
364.109.Klimeš Dan3:51:15.7
406.124.Kubánek Slavomír4:00:12.2
521.121.Knauer Jiří4:48:00.9

Různé: Jak jsem již psal, počet startujícíh byl omezen na 600, což se velmi příjemně odrazilo na celkové organizaci. Nikde žádné fronty, vše v pohodě.
Tachometr mi v cíli ukazoval 76,7 km a 1595 nastoupaných metrů při průměrné rychlosti 18,9. To byla palba!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Sláva Kubánek - Pochvala

25. 5. 2007 19:30

Musím Dane ocenit, že máš opravdu literárního ducha. Co se týče závodu, tak v tom jsem s tebou za jedno, opravdu moc pěkný závod, který jsem si užil od začátku do konce.

Sláva