Jdi na obsah Jdi na menu

Merida Bike Adventure II. /Honza/

8. 12. 2008
Nakonec mě Dan přemluvil, abych zveřejni i moji verzi prožitků na BA 08. O organizaci, příjezdu, motivaci, ubytování a stravování napsal Dan, tak se soustředím na samotný průběh závodu.
Pravda, letos mi to docela šlape, ale.... oba mé starty na BA byly vždy v roli „trpícího“. I s těmito vzpomínkami svoluji k přihlášení na BA 08. Přece Dan jezdí maratóny a ostatní „masové“ akce, tak třeba nebude tak zle a po 10-ti hodinách jízdy budu držet krok i s ním.
 

Sobota

ObrazekPo rituálním seřízení a vyladění kol jedeme na start oklikou. Rozjetí je poněkud svižné a naštěstí krátké. Startovním koridorem se posunujeme v předstartovní pohodě za pípání Danovy nové „hračky“ – GPS.

.....START....
„ a už to začalo .....ty vole kam si to zase vlezl!!!“
Dan se chytá vlčáků a vyráží rychlostí skoro světelnou. Brzy tak porušujeme základní pravidlo „být na doslech“ – tu vzdálenost bych ani neudýchal ani neuřval! Naštěstí je brzo mapový start, a tak rychle zapisujeme do mapy bodové hodnoty jednotlivých kontrol.. Následně volíme severní směr (brzo do kopců a na závěr něco mírnějšího) a docela rychle vyrážíme na trať. Nasazujeme tempo, které Dan popisuje jako rychlé. Je fakt, že za první kontrolou snadno předjíždíme i početné stádo vyděšených divočáků. Následně na shokarťácké mapě dobře mapujeme změť cest, až mě překvapilo jak rychle a hlavně přesně nám to jde. Následují další „třicítka“ a „dvacítka“ v rychlém sledu, až se dostáváme před první „padesátku“ umístěnou na kopci Písek vedle radaru pro civilní letectví ... při asfaltovém výjezdu mě překvapuje vlastní fazóna....následuje prudký asfaltový sjezd a další škrábání na kopec Plešivec s „osmdesátkou“. Na ni volíme kratší (turisticky) značenou cestu = turisticky tlačíme kola až na vrchol s krásným výhledem do kraje vojenského újezdu. Tady si všímám, že Dan přestává komunikovat celými větami. Následuje prudký sjezd a silniční přesun na další „osmdesátku“. Bohužel dnes je vítr proti nám, ubírá dosti sil a zkracuje komunikaci na pouhá slova nejlépe jednoslabičná.
Z 80-ti bodové kontroly začínáme hlídat čas a hlavně šlapeme zase do kopce. Postupně slevuji z ambicí na další bodové zisky. Z další kontroly volím rychlý postup s cca 200m dlouhým přesunem s kolem na zádech lesem. Naštěstí neslyším, co si Dan povídá, ale do zad mě to pálí jak z kulometu. Čeká nás ještě předposlední stoupání, kde již ztrácím trpělivost a „dopuji“ spolujezdce k rychlejšímu tempu po asfaltce na hřeben. Začínáme honit časový limit na chlup přes poslední kontrolu. Tady funguje Dan již jen na slovní navigaci. Přesto v jízdě terénem nestíhám držet krok (hlavně ve sjezdu) a tak až na dojezdu k poslední kontrole srovnávám krok.
....Cíl....
(všimni si Dane že to tu není :-)))


Neděle

www.bikeadventure.czZ rituálního seřízení a doladění kol zbylo jen nasednutí a co nejkratší cesta na start – jako rozjetí to musí stačit.
Včerejší výsledek nám dává naději na dobré umístění a hlavně na souboj s Danovým osobním soupeřem. Dokonce startujeme ve stejném intervalu. Začínáme se řadit do koridoru. Osobní soupeři doráží na start na poslední chvíli.
...START....
„ no dneska moc nikdo nespěchá....i ten Dan je na doslech...“
Zapsání bodových hodnot do mapy a volba postupu nám nezabírá moc času. To vše absolvujeme za asistence všech našich manželek a dětí s náležitým „odborným“ komentářem: „mamí ploč taťka tak dejchá?“ , následuje srdečné rozloučení hlav rodin s pozůstalými a vyrážíme.
Volíme stejný směr jako budoucí vítězové. Cestou na první kontrolu ladíme další strategii a pak ji i realizujeme – bohužel v mojí mapě mám špatně nakreslenou pozici kontroly, takže ztrácíme cca 5minut dohledávkou. Následují postupy přes prostor MTBO závodů. Velím k zvýšení tempa, a tady již narážím na pouze jednoslovné odpovědi. Za dvě kontroly dorážíme soupeře, se kterými jsme razili první kontrolu. S menšími obtížemi dohledáváme „padesátku“ v údolí řeky Kocáby. Zde si uvědomuji asi poslední rozsáhlou komunikaci řešící náš další postup. Následuje výšvih nad Slapy a sjezd na „osmdesátku“ na břehu Slapské přehrady. Nedostatek vody řešíme zastávkou v Motorestu Slapy. Další kontrola nás přivádí ke krásnému Smírčímu kříži v osadě Nevada u obce Krámy (moc pěkný název:)). Tady potkáváme budoucí vítězky kategorie žen a další postup jedeme ve spolupráci. Závěr postupu vede po asfaltu do strmého kopce. Dan toho má už evidentně plné kecky, a tak nabízím „doping“ pomoc tlačením – jeho rázné odmítnutí pohledem si budu asi hodně dlouho pamatovat.
Pod tlakem okolností a hlavně času se začínáme přibližovat cíli. V nouzi nejvyšší projíždíme (procházíme) vyvázanou armaturou přes opravovaný most a pod dohledem parašutistů razíme včera již navštívenou kontrolu u Příbramského letiště. Tady Dan nabírá druhý (nebo kolikátý, musí říct sám) dech a dokonce komunikuje o dalším směru – ba i na chvíli přebírá mapování. Po taktické poradě na návsi obce Kotenčice a následné pochvale projíždějícího vozu (víme, že jsme jedničky) volíme přímý frontální ústup k cíli. Začínám toho mít dost, a tak jsem rád, že se Dan dokáže postavit na svoje nohy sám ( prostě když někdo uvidí kaluž po 7,5 hodinách v sedle neodolá a musí do ní zalehnout). Veselou příhodu s defektem popsal již Dan dostatečně.....
...CÍL....
„...tohle už nikdy!?!?!?!“
 
PS:
-         díky Dane, dnes už vím, jak se cítil můj spolujezdec moje dva předchozí ročníky BA
-         pokud někdy máte pocit, že vaše drahá polovička či kamarád moc mluví – vezměte ho na BA – tam máte jistotu že aspoň 8 hodin bude zticha.-)))
-         nikdo vás nepřipraví na obličej obsluhy v Motorestu Slapy :-)))
 

Náhledy fotografií ze složky Merida Bike Adventure 2008

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář