Jdi na obsah Jdi na menu

Primavera bike 2009 /Franta/ - aktualizováno

3. 4. 2009

Primavera bike, první závod jara, první závod mé tzv. závodní kariéry, cyklistické univerzity třetího věku. Tedy jedna ze srdečních záležitostí, stejně jako první láska, první kolo, první xxx (prosím za xxx dosadit dle libosti). Taktně jsem o své Primaveře publicisticky mlčel (první rok 2007 proto, že jsem dopadl jak hubkař, podruhé v 2008 proto, že jsem byl na bedně a hned to roztrubovat?). Tak jdu na to teď.

Konec března, tak to je ten „pravý“ čas na první rozjížděcí závod každého jara s tím, že k tomuto datu také patří adekvátní počasí, které dovede pěkně překvapit. Jednou sluníčko, pak deštivo, zima, vichr a kdovíco ještě. Letošní Primavera nechává na sebe dlouho čekat, pořadateli nefunguje webová stránka a ještě týden před předpokládaným termínem závodu (28.3.2009) nic, žádná informace. Pojede se, nepojede, toť otázka, která hýbe cyklistickými příznivci tohoto závodu. 

Začíná horečná sháňka po informacích a na www.cyklodiskuze.cz se rozjíždí pátrání po všech možných stránkách, někteří méně odolní jedinci podléhají skepsi a věší kolo na hřebík. Jsou ovšem i takoví (mapař), kteří vyráží do samotného lůna závodu-Hrušovan nad Jevišovkou. Informace jsou však strohé-nikdo, pardon nic tam nevisí. A to je úterý 24.3.2009 a jet by se mělo již v sobotu.

No jo, tak letos Primavera bike nebude prvním závodem roku, škoda, už to vzdávám.

Ten večer uléhám s pocitem, který jistě všichni znají v případech, když se na něco připravují a pak se to neuskuteční- a zrovna letos bych byl určitě dobrý, mohl jsem udělat pěkný výsledek, ale co se dá dělat, když se nejede, škoda. Na cyklodiskuzi nacházím „Břeclavského kance“. Tak asi letos nebude první něžná Primavera, ale Kanec. Večer uléhám, zavírám oči a pomalu se objevují vzpomínky na předcházející Primavery, začíná promítání jaké to bylo minule, předminule, začíná film, co bylo, co by bylo kdyby bylo, jaké by to bylo, kdyby to letos bylo.

Objevuje se moje první: Primavera - 2007. Je to úplně stejné, jako první rande, je tu nervozita, nerozhodnost, obava jak to dopadne, co to bude za ostudu, vždyť je to moje první se představení, obstojím nebo neobstojím, mám tam jít, nemám? Ještě ráno se rozhoduj zda mám jet. Prší, zima, vítr, no „vše“ co k cyklistickému klání patří.

Počasí hrozné, mám však na to fígl. Šup na nohy dlouhé kalhoty „Sensor“, na to větru a vodě odolné kalhoty značky Triplepoint, nahoru na dres ještě nepromokavou, neprofouknutelnou cyklistickou bundu Biker II. Však uvidíte, budete mokří, zmrzlí, zkrátka vám to v půli tratě nepojede, ztuhnete. Přestane ta psota a v tomto okamžiku přijde moje chvíle, dolů půjde bunda, dolů Triplepointy, suchoučký a čisťoučký, nezmrzlý, vás převálcuji a v cíli jsem první.

Jo jo, viděli jste většího vola, já ne. Ten fofr hned na začátku, kaluž, nekaluž a že jich bylo. Všichni jak prasata, jen já uvnitř suchoučký a čisťoučký pěkně to blátíčko po mě stíkalo. Zatím vše klapalo podle mých představ. Jenže jak to stíkalo zvenku, tak to začalo stíkat i uvnitř, taková kosa venku, no uvnitř pračka hadra, to byla síla.    

ZimovčákPotil jsem se jako vrata od chlíva. Kdepak něco dávat dolů, než bych sundal kalhoty, už by všichni byli v cíli. Vždyť i samotné rádio Jerevan dávno vědělo, že žena se zvednutými sukněmi utíká rychleji, než muž se spuštěnými kalhotami. No, poslední jsem nebyl, ale takhle už nikdy více. V půli tratě se kolem mne přehnal také i Před Tour jezdec   Josef Zimovčák na vysokém kole.

KostitřasJeště že mne nepředjel vícenásobný mistr světa Ivan Křivánek, který jel Primaveru na svém „Koloodstrkovadlu“. Tak to by bylo teprve umocnění mé účasti v tomto závodě. Ale nevzdám to, nejsem zvyklý utíkat z boje, když už se na něj dám. Prostě jsem si tu svou taktiku vypil, dotrápil, dojel až do konce a i přes to vše na čtvrtém místě v kategorii za 1:20:22.

 
1.
60+
47
HEGERT
Kurt
1946
Maxidek Cannondale
1:00:59
2.
60+
25
OTRUBA
Jan
1944
Oceloví letci Strážnice
1:00:60
3.
60+
15
JAMBOR
Ludvík
1943
Cykloklub Komín
1:17:17
 

Myšlenky nezastavíš a je tu druhá první: Primavera - 2008. Vyzbrojen zkušenostmi nejen z té první, ale i z dalších bojových akcí roku 2007 jsem se na ni nachystal. Počasí bylo o poznání lepší, neprší, ale zato fouká pěkný vítr. I kdybych měl zmrznout, tak pouze jen to nejnutnější na sebe. Klasický úprk po startu, ale už to nebyly ty vrata od chlíva co minule, i když ten pot tam také byl. V davu zahlédnu známý dres „Oceloví letci“. Snad to není ten na bedně v minulém ročníku? Je to on, Jan Otruba. Toho se musím držet (pokud budu vůbec schopen, je fakt dobrej) ten bude určitě nejvíc vpředu z naší kategorie 60+ až do smrti. Logika je prostá, udržím-li se za ním, tak můžu být na bedně, počty jsou počty. Kousek jedu za ním, tiše jak liška, ani o mě asi nevěděl a přiznám se, že jsem se před něj nehnal. Dále se k nám připojil další. A tak jsme na ten vítr tři, Otruba-Oceloví letci, Brabec-Cykloklub Komín, Bartoš-BBH Brno. Přiznám se, že ze začátku jsem střídání trochu šulil, měl jsem obavy, že se přetáhnu. Ale ono to nějak jelo, tak jsem se plně zapojil. Z hráze říčky Jevišovky, po odbočení k Hrušovanům je již kousek do cíle. Přidáváme na tempu, nasazujeme všichni závěrečný spurt a cílem projíždím první. Jen pár okamžiků jsem předpokládal vítězství v kategorii, ale ve skupině, která přijela před námi, jel kolega, kterého jsme nějak propásli, holt počty jsou počty. A takhle to tedy na 30 km trati dopadlo. 

1.
60+
37
MÜLLER
Jiří
1943
Cykloklub Komín
0:58:54
2.
60+
25
BARTOŠ
František
1945
BBH Brno
1:02:52
3.
60+
12
BRABEC
Ludvík
1946
Cyklo Komín
1:02:55
 

Probuzení do nového rána bylo již skoro ve znamení jistoty, že první přípravný závod letošního roku bude Břeclavský kanec 11.4.2009. Už mám práci na tuto sobotu zajištěnou: podsazovat chybějící sazenice révy. Je to pár kilometrů od místa pořádání závodu, tak si vnitřně pořád zabezpečuji možnost se operativně rozhodnout, kdyby se nějakým zázrakem závod přece jen konal. 25.3.2009-středa: jako první vždy v práci zapínám počítač a otevírám Outlook. Hele copak to nevidím, mail od Dana a s otázkou jak vyšitou k nastalé situaci: „Tak co, pojedeš letos Primaveru“? Co na to odpovědět než: „Jo jo, chtěl, ale nikde nic není, žádná zmínka, asi se nepojede“. Bezprostředně následuje RE:mail od Dana: „mrkni na www.cykloserver.cz“. Otevírám adresu a ejhle, vykukuje na mě článek umístěný na web dnes, 25.3.2009: Primavera se jede.

Primavera trasaJe tu tedy moje třetí první: Primavera - 2009. Sobota 28.3.2009. I přes to, že jeden článek na webu oznámil konání závodu (nebyly to oficielní stránky pořadatele), nejsem zcela přesvědčen, že se pojede. A tak jedu podsazovat, ale pro jistotu ráno veškeré cyklistické věci do auta a moje pracovně závodní cesta vede přes místo konání závodu. V Hrušovanech nad Jevišovkou v 9:00 je z horečných příprav vidět, že se opravdu pojede, staví se stánky na místě startu a cíle, kancelář závodu je otevřena. Přihlášky se přijímají do 12:00, závod se startuje v 12:30. Tak jedu ještě do Březí u Mikulova podsadit pár hlaviček a v 11:40 se přihlašuji k závodu na 30km, na 60km není vypsána má kategorie.  

V letošním roce si Pán Bůh nahradil to, co v minulých ročnících pokazil. Nádherný den, sluníčko, 16°C a až na ten vítr, paráda. Zbývající čas do startu věnuji montáži kola, připevnění startovního čísla a samozřejmě mírnému rozjetí. Nenápadně pokukuji po účastnících a hledám své největší soupeře. Minimálně spatřuji Ocelového letce a pravidelně se zúčastňující partičku z Cykloklubu Komín. Řazení na start vzhledem k  počtu účastníků je bez jakýchkoliv incidentů, dokonce pořadatelé rozlévají mezi závodníky vínečko a nabízí domácí buchtičky. O tři řady přede mnou spatřuji dres „Oceloví letci“, ale propracovat se k němu už nelze, pokusím se ho někde dostihnout. Posilněni, perfektně připraveni na start, vyjíždíme za doprovodným vozidlem. Po odbočení vozidla klasika, která nemůže být jinak, fofr, fofr a ještě jednou fofr.

Opouštíme Hrušovany nad Jevišovkou, vjíždíme na polní cestu, přejíždíme říčku Jevišovku. Stoupáme na nejvyšší vrchol trati (195m/m) a mám ho, letec Otruba je můj. Zdá se mně, že bych mohl jet rychleji, jede mě to, tak do kopečka jdu na chvíli před něj. Kouknu na tep, jé 182bpm a zpomaluji. Opouštíme polní cestu. Po přejezdu železniční tratě vjíždíme na asfaltovou cestu, bývalou signálku, po které se před rokem 1989 na svých „Gazících“ proháněli příslušníci Pohraniční stráže. Jsme ve skupince tři. Otruba-Oceloví letci Strážnice, Bartoš-BBH Brno a Brabec-Cykloklub Komín. Dále se za nás zařazuje další jezdec, kategorie nevím, ale určitě ne naše, říkám mu Neznámý. Asfaltkou se řítíme mírným sklonem až do Hevlína, těsně před bývalou celnicí do Laa an der Thaya, obracíme a podél pravého břehu Dyje směrem k Travnímu dvoru. Nasazené tempo je kruté, nasazuje jej Neznámý, ale pořád se držíme ve skupince. Přijíždíme k mostu přes Mlýnský potok, který je v dezolátním stavu a dá se překonat jen po cca 50cm širokém pruhu. Ve skupince přijíždím na čtvrtém místě (a to byla zásadní chyba). Otruba a Neznámý přejíždí v sedle, Brabec sesedá z kola a jde pěšky. Já za ním na kole. Sejde z mostu, a těsně za ním se zastaví a začne nasedat. Nohy mám zacvaklé v SPD a už jsem se pomalu sunul do potoka.  

Stupně vítězůV poslední chvíli jsem vytrhl nohy z SPD a seskočil z kola. Nadšený jsem nebyl, ale s tím se musí počítat. Vyrážíme dále, ale to už Otruba s Neznámým nám ujeli o pěkný kus cesty. Nějak mě to rozhodilo a ujíždí mě i poslední z naší skupiny-Brabec. Jedu sám. No to snad ne, to přece nemůžu dopustit a tak jedu co to dá. Tep se šplhá, laktát nelaktát. Do kopce u Travního dvoru se vzdálenost sice pomalu, ale přece jen zkracuje. Už vidím i o kousek dál Otrubu, samotného, Neznámý mu ujel. V úseku před železniční traťí jsem rychlost vytáhl na 40,8km/hod, nejrychleji v celém závodě. Za železniční tratí se vracíme k cíli zpět, kousek po stejné polní cestě, nyní obráceně, dolů. Vzdálenost mezi Otrubou a mnou se jemně zkrátila, ale k Brabcovi již výrazně a u nájezdu na hráz, přes říčku Jevišovku jsem již v jeho závěsu. Cesta po hrázi nic moc, ale jsem v tempu, tak jej předjíždím a pokračuji dál, dostihnout také Otrubu. Vůbec si nekontroluji co se děje za mnou, vpředu vidím Otrubu, jak sjíždí z hráze a tak se snažím. Teď sjíždím z hráze i já a spatřím jej už u prvních domků cílových Hrušovan nad Jevišovkou, vzdálenost asi 200m. Tak to už nestihnu a taky toho mám plné kecky. Stále si nekontroluji co se děje za zády, až když vjíždím do Hrušovan, začínám za sebou slyšet šum pneumatik po asfaltu, tak zapínám maximální forsáž. Kolmá zatáčka levá, okamžitě pravá, opět levá, pravá, až je z toho zblblá i GPS mého EDGE a jsem 100m před cílem. Na krátké rovince mačkám ze sebe, co ve mně ještě zbylo, nikoho před sebe nepouštím a jsem konečně v cíli. 

 

1.
60+
 
HEGERT
Kurt
1946
Bike sport Mohelnice
0:54:45
2.
60+
 
OTRUBA
Jan
1944
Oceloví letci Strážnice
1:00:39
3.
60+
 
BARTOŠ
František
1945
BBH Brno
1:00:59
 
Tak jsem ji přece ochutnal, prvničku roku 2009.
 
 

Náhledy fotografií ze složky Primavera bike 2009 /Franta/

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Katka - Mohlo by se líbit

17. 3. 2013 18:50

Děcka, pozorte. Všichni mluví o tom, že se objevila novinka z oblasti online výdělků, ideální na jaro, když je večer hodinka času. Vydělávám si takto bez práce už nějaký čas a je to perfektní! Do práce chodit sice nepřestanu, nicméně když to jde, tak jsem vděčná za každé přilepšení... Píše o tom na www.CervenaCerna.cz

dan - hezky jsi to napsal ...

9. 4. 2009 13:44

... hlavně se mi líbí ta pasáž, cituji "laktát nelaktát" :-)