Jdi na obsah Jdi na menu

Kanec Trophy 2010 /Dan/

12. 4. 2010

Už ani nevím, jak se to ráno semlelo, ale jak se říká, že před závodem se nemá příliš spát, tak to jsem splnil do puntíku. Oslava Milkových kulatin se protáhla do brzkých raních hodin a tak ve čtyři ráno svoji účast ruším. Ale zvyk je železná košile a tak se v sedm budím a následně i Lucku. V pohodě vyrážíme, jen já s lehkými výčitkami, že jsem nedal dohromady hardtaila, ale že se budu „trápit“ na fullu. Ani netuším, jak moc dobře dělám. Kolikrát za ten den poděkuji, že mám takové dobré kolo, jaké mám.

ObrazekNa start se nás staví necelé tři stovky za velmi přívětivého počasí. V klidu startuji ze zadních řad a očekávám, co se bude dít. Prvních jedenáct kilometrů mám snad nejaktivnější skóre, jaké jsem kdy měl. Je to strašná a přeukrutná palba a já poprvé chválím meridu, jak lehce umí jet a lituji „pevňáky“ (rozuměj – jezdce na hardtailech), když vidím, jak jim zadní kola odskakují. Na 11. kilometru přichází drobná krize, způsobená nejspíš změnou směru do protivětru. Ale i tak dáváme prvních dvacet za třičtvrtě hodiny. To asi nemůžu vydržet. A taky že ne. Již na rakouské straně závodu (23. km) přichází druhá krize – asfalt, protivítr, první kopec (druhý v pořadí ze čtyř) na kašpárka. Dojíždí mne Kuba s větší skupinkou. Tak se jich na chvíli chytám, ale v kopci (asi díky dobrému kolu) jim ujíždím a bojuji sám s protivětrem. Startovní pole je již tak roztažené, že není koho se chytnout, natož za koho se schovat. A tak jedu většinu závodu sám a svoje tempo. Při průjezdu občerstvačkou na Rajsně chytám druhý dech, tak ani nezastavuji a vychutnávám si jediný větší sjezd na trase.

To už jsme na třicátém kilometru, po kterém následuje pěkná pasáž po hřebínku směrem k Mikulovu s pěkným výhledem na Pálavu. V tomto tenhle závod nemá chybu – pěkné výhledy, trasa okolo všech známých památek, celý závod pěkně šlapavý, tak akorát na rozjetí po zimě. Ve sjezdu k Sedleci opět chválím kolo a získávám pár míst. Následuje dlouhý asfaltový přejezd, kde míjím soupeře bezradně sedícího s kazetou v ruce. Tak to fakt nepomůžu. Na tachometru necelých 44, ale na zemi informace o 10 kilácích do cíle. Safra ty čtyři kilometry mi nějak ubírají sil a navíc je přede mnou dlouhé táhlé stoupání do Hlohovce, na jehož vršku už mám Valtice na dosah. Sice jsem se propadl o pár míst dozadu, ale bojuji co to dá a jen doufám, že ty čtyři navíc fakt nebudou!

ObrazekK hřišti, na němž je cíl, se spurtuje po dlouhé silnici, ale pořadatel si na nás vymyslel ještě pěknou kličku. Objíždíme celý stadion, padáme o pár metrů níž a do cíle si to ještě musíme zasloužit. Nakonec dojíždím v čase o čtvrt hodiny lepším, než jsem předpokládal a v hodně velké pohodě. Tedy až na jeden drobný detail – mám tak namožené úpony stehenních svalů, že se nemůžu předklonit, sednout ani dřepnout. Ale je to jen malá daň za tak pěkný závodní den.

Pořadí
Start. č.
Jméno
Čas
1
152
Václav Ježek
01:27:47.695
154
128
Dan Klimeš
02:16:35.404
162
278
Jakub Gajzler
02:18:06.903
204
188
Marek Drábek
02:29:46.398

 
 

Náhledy fotografií ze složky Kanec Trophy 2010

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář