Jdi na obsah Jdi na menu

Falcon Ultimate Enduro Rychleby /Dan/

22. 6. 2011

039_rychleby_marathon.jpg

Po včerejším maratonu asi dnešní enduro taškařice nebude úplně nejlehčí záležitostí. Ráno ještě lehce ladíme kola: upravujeme tlak v tlumičích, pneumatikách, vidlicích a vlastních - včera dobře naplněných - bříškách. Vše se zdá ok. Až na to počasí. Včera jsme měli štěstí, tak snad by mohlo i dnes. Kuba, jako starý znalec místních poměrů, nás uklidňuje, že pršet nebude, že nemá z čeho. Tak tedy bereme jen to nejnutnější a ženeme se k autobusu, který by nás měl v devět vyvézt na start, který je ne Sokolím vrchu. Bohužel, takový nápad mělo více závodníků, tak se do prvního autobusu nedostaneme. To chce klid a hlavně nohy v teple. Aspoň vidíme pana Hejtmana, který je čestným startérem dnešního závodu. Do dalšího autobusu se již na pohodu vejdeme a o půl dvanácté jsme připraveni na startu.
Startuje se s dvouminutovými rozestupy, tak chvíli trvá než dojde i na nás. John to má již za sebou, protože se mu nechtělo čekat a vyšlápl si to po svých. Fakt smekám! Další z naší partičky vyráží Mára, Kuba a poslední já. Z cíle máme informaci, že časy se pohybují někde mezi 13 a 20 minutami. Tak snad mne nikdo nedojede. Podle vozového parku a množství chráníčů bych se ani nedivil, kdyby si někteří nevšimli, že mne předjeli. Hlavně dojet v celku!
enduro.jpgZačíná pršet. Pár kapek se změní v pěkný jarní deštík. To asi bude tráva klouzat a kameny jakbysmet. Ach jo! Ale už není čas na pláč. Pi, pi, píp … sakra, převod dobrý, jen noha ne a ne zaklapnout do pedálu. Pár vteřin v pr... Ok, už šlapu, vlastně už zase brzdím … šlapat asi nemá smysl, tak brzdím a držím se zuby nehty řídítek. Oči jak šnek vypleštěné na cestu přede mnou. Na co jsem si to v pátek najížděl, když jedu jak paní radová s bandaskou pro mlíko. Mám pocit, že to vůbec nedávám, že jsem mimo. Ruce taky mimo a o nohách ani nemluvě. První úsek za mnou a to byl ten nejlehčí. Menší traverz po cestě zase hrk dolů. Tato část se skládá z odvodňovacích rýh, pak kusy dřeva mezi kameny a pak už jen ty kameny. Ale zato pořádný. A vypětím všech sil dojíždím na další svážnici, zvedám sedlo a aspoň trochu šlapu na začátek trailů. Sice jsem je včera jel dvakrát a v pátek jednou, ale i tak si připadám jak Alenka v říši divů. V té mé maximálně vyvinuté rychlosti se zdá, že je vše jinak než bylo. Snažím se sice místy šlapat, ale valného účinku to nemá. Kde je kurňa ten za mnou?! Mám pocit, že čtvrt hodiny již dávno uplynulo a já nejsem ani v půlce. Tajemný trail je za mnou a trať se lomí přímo kolmo dolů. O odpočinku nemůže být ani řeč. Po pár stovkách metrů najíždím na další svážnici. Díky tomu, kdo vymyslel nastavitelnou sedlovku! Ihned ji dávám nahoru a šlapu jak “křižník” na tůr. Aspoň nějaký setinky tím třeba získám. Traverz je fakt dlouhý, tak aspoň ruce trochu odpočívají.
enduro-2.jpg
Trať se tady napojuje na trail Sjezdy, kde jsem si celkem jistý. Tak to dávám na své maximum, převod nejtěžší a … kur.. málem letím přes řídítka, jaký jsem dostal kopanec. Ale nevzdávám to. Letím jako šíp savanou, skokánky s respektem objíždím, poslední lávka, poslední hup nahoru, cíl se blíží … ale kde je?! Ahá, ještě 100 metrů. A do kopce. Jak jinak!
Ale to je jedno, nikdo mne nepředjel, tak jsem spokojený jak malé děcko. Dech sice popadnout nemůžu, ale i tak vnímám, že čas mám něco pod 16 minut. Nevěřím.
A ostatní jsou na tom podobně. Asi všichni jsem to zajeli v čase lepším, než jsem si mysleli. Ale to není podstatné. Všichni jsem si to pěkně dali, v cíli s úsměvem. Počasí se během mého letu uklidnilo, přestalo pršet a vysvitlo slunko. Paráda. Vše špatné je zapomenuto a navíc jsou tu přece ty koláčky!!! Super koláčky na žízeň ... 
 
Výsledky (na startu 66 závodníků a závodnic):
Pořadí St. číslo Jméno Rok narození Čas
1. 45 Grejžo Jakub 1993 13:09,90
22. 5 Drábek Marek 1976 15:37,72
30. 28 Klimeš Dan 1977 15:56,88
34.  29 Gajzler Jakub 1982 16:11,85
53. 64 Saramák Jan 1982 17:44,70
 
 

Náhledy fotografií ze složky MTB Marathon Rychlebskými stezkami