Jdi na obsah Jdi na menu

II. BBH Backcountry

25. 8. 2014

Na druhý pokus (nebo chcete-li ročník) o zážitek ve formě  backcountry vyrážíme v srpnu. Po loňské zkušenosti sázíme na stabilnější počasí a pro větší jistotu i na české kopce. Proč taky cestavat daleko, když za humny to ještě neznáme?!

ii.-bbh-backcountry-2014-020.jpg

Ovšem kdeže loňské sněhy jsou a o stabilním počasí se mluvit rozhodně nedá. Tedy pokud nebereme jako jistotu, že v srpnu 2014 každý den aspoň chvíli prší. Což nás ovšem vůbec neodradí a ve vlaku směr Náchod se scházíme v plné sestavě. Jako trasu vybírám přejezd Orlických hor, Králíků a jako třešničku na dortu Šerák, Keprník, Praděd ... tedy Jeseníky, moji srdeční záležitost. 

ii.-bbh-backcountry-2014-001.jpg

Před desátou ranní již sedíme v sedlech a zakusujem první výškové metry kolem Náchodského pivovaru a Jiráskovy chaty směrem k dělostřelecké tvrzi Dobrošov. Trasu volíme co nejméně po asfaltu, co nejdále od hlavní orlické magistrály. I díky tomu je cesta příjemně náročná a tak neunikneme tlačení, jízdě čistým terénem a i na bloudění dojde. Snad i kvůli nestabilnímu počasí nepotkáváme téměř žádné turisty, tak jak to má na správném backcountry být. Záchytný bod - Masarykovu chatu - si ale ujít nenecháme. Doplňujeme energii a mažeme dál. Zdolali jsme Velkou Deštnou a dál se chceme držet doporučované Jiráskové cesty. Ta ovšem byla částečně kvůli dešťům nesjízdná, ale nejhezčí část okolo Kunštátské kaple si ujít nenecháme.

ii.-bbh-backcountry-2014-005.jpg

K Haničce - další pevnosti - dojíždíme již k večeru. Bohužel nám dostatečně vysoký vlnitý plech nedovolil vidět ji ani kousek. Večer se blíží neúprosně, tak se musíme rozhodnout, kam na noc složit unavená těla. Právě nejisté počasí je důvodem k tomu, že uhýbáme z trasy a sjíždíme do Bartošovic v Orlických horách. Zde nacházíme příjemnou hospůdku U nás. Dobré jídlo, pivko a příjemný pan domácí má za následek, že využíváme pohostinnosti jejich zahradního altánu a ráno snídaně. 

S plným břuchy vyrážíme do druhého dne. Cíl je jasný - Paprsek. 65 km s plnými batohy není úplně málo. Opět se napojujeme na Jiráskovu cestu a přes Pašeráckou lávku a Zemskou bránu opouštíme Orlické hory. Čeká nás velmi nepříjemná a vysilující pasáž loukami podél hraničních kamenů. Byť je zde malé převýšení, podmáčené zarostlé louky nám ubírají mnoho sil. Na občerstvení v podobě hospod se zde spoléhat nemůžeme. Jediným záchytným bodem je chata pod Sněžníkem, na kterou nemáme dobré reference a navíc fronta je předlouhá. Tak slupnem nezbytné živiny ze svých zásob a už si dáváme dlouhý, těžký, ale pěkný sjezd po modré a zastavujeme až na Kladském sedle. Jídelní lístek sjíždíme zvrchu dolů. Čas nás ale tlačí. Společně se stmíváním se blíží i déšť. Čeká nás ještě pěkný "Luďův trail" po červné z Kunčické hory k Medvědí boudě. Dešti ani tmě ujet nestíháme. Bojujeme tedy o holé přežití, aneb mít to co nejrychleji za sebou. I tak to je nádherná pasáž. 

 

Na Paprsek dojíždíme durch promočení a skoro se zavíračkou kuchyně. Grog, knedlíky, grog a teplá postel jsou jasnou volbou. Dnes jdou veškerá předsevzetí o souznění s přírodou stranou. Ráno máme vše teplé, suché a snídani na talíři. Bohužel předpověď tak optimistická není. Mezi dešťovými mraky sjíždíme na Ramzovou, kde po velkém váhání padá rozhodnutí "konec tomuto backcountry". 

 

BC14 from Bike Bandits on Vimeo.

 

Byly to sice jen dva dny, ale na síle zažítků nám to rozhodně neubralo. Zase to bylo jiné a zase dobré. A někdy to určitě dojedeme!

 

Všem účastníkům jsem po dojezdu položil pár otázek a dostal jsem pár příjemných odpovědí.

 

Díky, tak nejspíš za rok zase někam.

Dan

 

FOTO: Aleš, Sonny, Vlado, Mára a já

VIDEO: Vlado

 

Náhledy fotografií ze složky II. BBH Backcountry 2014