Jdi na obsah Jdi na menu

BBH BACKCOUNTRY 2015

9. 7. 2015

Je to pár dní, co jsem se vrátil z našeho letního bajkového backcountry a pročítám si komentáře k fotkám na fejsbůku a už vím, že příští rok vyrazíme zase. I když to letos byl místy hodně krutý Mordor, tak to stálo za to. Však ne nadarmo se říká, že zážitky nemusí být vždy pozitivní, stačí, když jsou silné!

bbh-backcountry-2015-004.jpg

Při plánování jsem se nechal inspirovat Petrem Slavíkem a jeho Trail-busters a vyrážíme na Slovensko. Letošní červencové svátky nám nabízí pouze jeden den k víkendu navíc, tak spojíme pár jeho tipů do jednoho většího okruhu, ať ušetříme čas cestováním. Cíl je jasný - kus Strážovských vrchů na rozjetí a pak Martinské hole. Sumasumárum 100 km. Ani jsem netušil, jak moc dobře je natrasovat “pouze” kilo. Když Alešův garmin ukazuje téměř 55°C touha po dalším hledání trailů rychle mizí a my mizíme do stínu lesa a noříme se do potoka stékajícího z martinskoholských vršků. Ale popořadě …

bbh-backcountry-2015-012.jpg

Do Súľova přijíždíme již v pátek večer, tak můžeme hned s rozbřeskem vyrazit. Asfaltu se snažíme vyhnout jako čert kříži a tak jakmile to jde, uhýbáme do skal. Jasně, čeká nás tlačenka. Ale každá taková je odměněna výhledy a taky sjezdem. Strážovské vrchy již trochu známe z našeho předloňského výjezdu. Ale stejně stojí za to, se do nich vrátit.

Díky Alešovým zkušenostem víme, že na Lietavskom hradě funguje občerstvení, tak neváháme a kousek si zajedeme. Bohužel vychlazený škopek z hradní studny se nekoná, ale v tomhle vedru i lahváč bodne. K tomu chvíle ve stínu a máme dost sil na následný technický sjezd do Lietavské Svinné. Dnes už nás čeká jen přejezd do Rájeckých Teplic. Nápad s návštěvou koupaliště vzhledem k přítomným masám zavrhujeme a s posledními zbytky elánu dojíždíme do Turie. Zde nám místní radí, kde se vykoupat a rozhodit bivak. Kousek za vesnicí, u cesty vedoucí na Martinské hole, to nemá chybu. Sice nejsme úplně na samotě, ale aspoň to po vykoupání nemáme daleko na dvě točené. S večerním ochlazením (jestli se tím dá nazvat pokles teploty z 35° na 30°) se vracíme, rozděláváme oheň a spokojeně usínáme.

Ráno není kam spěchat, ještě čekáme na dva členy výpravy - Hanku a Johna. Posilnění Hančinou výbornou bábovkou a Sonnyho kávou zdoláváme první výškové metry. Čeká nás více jak deset kiláků daleko a jeden vysoko. Odměnou za asfalt je luxusní, byť trochu krátký, singl na Kobylie. Odtud už převážně po svých a s malou zastávkou na borůvky až na hřeben “martinek”. Jo, fakt to stojí za to! Následných pár kilometrů s 360° výhledy je luxusní odměna. Řádně vyhladovělí sjíždíme k občerstvení u dolní stanice lanovky a vleků. Na hřebeni na nic další dva dny nenarazíme.bbh-backcountry-2015-015.jpg

S řádně nacpanými břuchy se vracíme zpět na hřebenovou červenou a pokračujeme po ní směrem Vetrné a Horná Lúka. Hodně náročný trail, který je pořád nahoru dolů. Volné kameny, místa vymletá od motorkářů a prudké výšlapy znamenají, že se moc nesvezeme. Časté sesedání, tlačení, přenášení a nasedání nás dost šťaví. Cíl je Hnilická Kyčera. Zde by to chtělo spát! Špičatý kopec s velkou loukou, ohništěm a výhledem na východ i západ slunce. Bohužel předchozí kilometry nás všechny totálně zbavily vody, proto sjíždíme neskutečným prďákem do sedla pod kopcem, kde je pramen. Na cestu zpět už fakt nemáme morál. Koupel v malém pramínku, pivko a klobáska nám trochu vrací krev do žil, ale stejně všichni spíme jak zabití. Medvědi - nemedvědi!

bbh-backcountry-2015-008.jpg

Ráno nás slunce probouzí opět v plné síle. Uhýbáme z hřebenovky na žlutou, která není příliš frekventovaná. Dnes zužitkujeme včerejší nastoupané metry a tak si dáváme neskutečně dlouhý, místy i hodně tvrdý sjezd do Ďurčiné. Paráda!

V Rajci u zmrzliny meditujeme na další trasou. Vypadá to, že to nejlepší jsme dostali jak z okolních kopců, tak i ze sebe. Tak tedy téměř nejpřímější cestou zpátky k autu. Máme za sebou stovku kilometrů, vypocené desítky litrů, ale hlavně tři dny silných zážitků s přáteli. Díky za ně!

 

Náhledy fotografií ze složky BBH BACKCOUNTRY 2015